Sausalito cyklovýlet
Cesta vlakem
V neděli ráno jsme s Mirekem vyrazili na výlet. První část plánu byla dojet vlakem do San Francisca a kvůli tomu jsem se nestihnul ani pořádně nasnídat. Na nádraží jsem sice dorazil včas, ale lístky se kupují v automatu a na ten byla dlouhá fronta a navíc nefungoval. Průvodčímu jsme řekli, že automat nefungoval a on nám dovolil nastoupit. Lístky se zde ve vlaku neprodávají, tak jsme ušetřili každý 7 $. Cesta byla pohodlná a rychle utekla.
San Francisco
Těsně před polednem jsme se vydali po nábřeží. Stavěli jsme na každém rohu, dělali praštěné fotky a užívali si víkend ve velkoměstě. Bohužel po stejném nábřeží, ale v opačném směru, se konal nějaký běh, takže jsme měli docela náročnou cestu / slalom. Postupně jsme se dopracovali až na sever, kde už nebylo tolik lidí a blížili se ke Golden Gate Bridge.
Golden Gate Bridge je pravděpodobně jedno z nejnavštěvovanějších míst v San Franciscu, přestože most už v podstatě není ve městě. Spousta lidí si zde půjčuje kola / dvojkola a přejíždějí na druhou stranu zálivu. Když jsme se blížili k mostu, tak jsme stavěli téměř na každém přelidněném turistickém místě a snažili se udělat fotky alespoň něcím odlišné od milionu těch, které můžete najít na internetu. Když jsme samotný most přejížděli, tak pěkně foukalo a byl tam takový provoz, že bylo skutečně těžké zastavit. Na druhé straně mostu už bylo docela pěkné počasí — mrak se vždycky drží nad San Franciscem...
Sausalito
Mezicílem naší cesty byl oběd v přímořském městečku na druhé straně slavného mostu. V Sausalitu zřejmě stavěli všichni ti cyklisti, takže bylo poměrně náročné zaparkovat kolo a najít místo, kde si dáme oběd. Dvakrát jsme prošli hlavní ulici a nenašli nic zajímavého, kde by měli místo. Když jsem telefonoval s Míšou na Aljašku, tak Mirek našel nějaký Crab House poblíž. Přestože není fanouškem mořských plodů, tak jsem ho přesvědčil a vyrazili jsme tam. Obsluha nás usadila a začali jsme vybírat. Všichni lidé kolem nás byli spíše starší a někteří měli opravdu velké kraby. My jsme si dali něco, co mělo v názvu crab, a bylo to za snesitelnou cenu. Mirek dostal krabí omeletu a já jakési burritos. Bylo to dobré, ale po krabech to moc nechutnalo. V polovině jsme si jídla vyměnili a nakonec zaplatili (31 $ každý).
Cyklovýlet
Asi o půl čtvrté jsme začali konečně pořádně sportovat. Kousek jsme ještě jeli po pobřeží a poté jsme podle plánu začali stoupat do kopců směrem k nějakému parku. Mirek se tvářil svěží, ale já jsem po několika mílích stoupání už necítil nohy a myslel jsem, že padnu. Naštěstí jsme doplnili vodu a nakonec jsem se na vrchol nějak dobelhal. Rozhodně to stálo za to a nejlépe o tom asi vypovídají fotky, které jsme ve výšce zhruba 1600 stop (skoro 500 metrů) nad mořem pořídili. Na odpočinek nebyl moc čas a už jsme spěchali zase zpátky. Už mi to moc nešlapalo ani po rovině a z vypětím posledních sil jsme se dostali zpátky do Sausalita
Cesta trajektem
Jelikož bylo už docela pozdě, tak jsem se ze Sausalita chtěli vrátit trajektem. Když jsme do města přijeli, tak zrovna jeden odjížděl. Další měl jet za hodinu a půl, tak jsme se postavili do velice dlouhé fronty cyklistů. Já jsem se vypravil sehnat něco k jídlu a vrátil jsem se se dvěma obrovskými zmrzlinami po sedmi dolarech. Začala být opravdu pořádná zíma a když jsme si na sebe vzali všechno, co jsme měli s sebou, tak jsme si ve frontě pokecali ještě s Brazilcema, co tam byli na prázdninách. Když konečně přijela loď, tak se začala rychle plnit. Bohužel se naplnila asi deset lidí před námi. Trochu nás znepokojilo, že to měl být poslední trajekt ten den, ale naštěstí řekli, že zavolají ještě jeden. Za půl hodiny tam skutečně byl. Už se docela stmívalo a byla stále zima. Jízda stála 10 $ a byla to docela sranda. Tento speciální trajekt stavěl ještě v sousedním přístavu, takže cesta trvala skoro jednou tolik času než měla. Dorazili jsme do San Francisca v devět hodin a Google nám tvrdil, že na kole jsme na nádraží za 17 minut. Poslední vlak domů odjízděl ale v 9:15, tak jsem museli pořádně máknout a bez světel jsme se poměrně nebezpečně prohnali nočním velkoměstem. K smrti vyčerpán jsem se doplazil za Mirkem do vlaku, který tentokrát stihnul koupit i lístky. Cestou domů jsme spíše spali a doma jsem spal už úplně.