Dvě třetiny léta
Uplynuly již bezmála dvě třetiny léta, které trávím ve Spojených státech. Mám toho stále hodně na práci, a tak občas zapomínám psát příspěvky. Pokusím se to nyní trochu dohnat jedním, který pokryje delší časové období.
Neděle po Great America
Pořádně jsem se vyspal a poté vyrazil na kolo. Myslel jsem si, že se vydatně projedu, ale místo toho jsem spíše jenom nakupoval. Nejprve se mi nějak porouchala řidítka a začala se celá protáčet. Vůbec se na tom nedalo jet, tak jsem se dobelhal do nejbližšího cyklo-obchodu. Tam mi to ochotný chlapík hbitě spravil a já jsem si poté jeho nářadí zakoupil společně s rukavicemi. Měli tam poměrně draho, tak jsem se rozhodl další věci nakupovat v jiném krámu. Tam jsem si pořídil ještě držák, lahev a brýle. To by mi mohlo na posledních několik týdnů vystačit.
Poté jsem se vypravil směrem do obchodního centra. Šel jsem do prvního obchodu a prodávali tam oblečení. Bylo to překvapivě poměrně levné, tak jsem nabral pár triček a kraťasů, které se mi líbili, pár jsem si jich i vyzkoušel a americká velikost M se mi osvědčila. Načež jsem hned vedle objevil Walmart, kde měli stejné věci za zhruba poloviční ceny. Dal jsem si tam ale jenom něco k jídlu a koupil kartáčky na zuby.
Když jsem se chtěl už konečně vypravit na nějakou projížďku, tak mi psali Kuba s Mirkem, že k nám jdou hrát karty a potřebují mě. Tak jsem jel domů a večer jsme strávili společenskými hrami.
Práce
Běžný pracovní týden probíhá stále podobně a neustále objevuji nové vychytávky. Například jsem zjistil, že máme v práci holiče a na příští týden jsem se k němu objednal. Už si konečně umím najít i co bude k obědu a případně zvolit nějakou menší jídelnu místo těch hlavních. Někde se dá dostat burger, jinde zase burritos. Mezi další patří BBQ, nebo salát se steakem. Vůbec nestíháme hrát kulečník, nebo fotbálek, ale alespoň občas si najdu chvíli na sledování českého fotbalu, popřípadě návštěvu nově otevřených arkád. Už jsem byl také párkrát hrát s klukama kopanou a byla to celkem sranda.
Párty s Rusy
V pátek končila velká část internů a někteří z nich pořádali rozlučkovou párty. Igor mi nabídl, jestli se k nim nechci přidat a rozloučit se s kamarádem Alexem Fedulinem. Souhlasil jsem a v pátek večer jsem se vypravil do jejich ubytování. Šel jsem pěšky a po cestě jsem se stavil v náhodné vjetnamské sámošce, která ve výloze inzerovala Pilsner Urquell. Měli bohužel jenom Staropramen, ale spokojil jsem se nakonec i s tím. Když jsem na párty dorazil, tak už byla v plném proudu, hráli se karty a popíjel koňak za 200 $, který někdo přinesl.
Kolem půlnoci jsme se vydali na hlavní ulici v Mountain View, kde měli kluci vytipovaný nějaký bar. Zvláště mě to neoslnilo, ale dal jsem si tam alespoň nějaký podivuhodný ovocný drink s rumem. Rusáci se pokoušeli do hlasité hudby tancovat a začlenit se do společnosti, ale já jsem se jim spíše jenom smál. Asi po hodině a půl zavírali a já jsem se rozhodl jít domů, neboť v sobotu nás čekal výlet do věznice Alcatraz, o kterém povyprávím v příštím článku.
